Během života se s aftou setká každý pátý Čech, drtivá většina z postižených navíc opakovaně. Nejčastěji bývají postihovány mladší ročníky do 30 let, nicméně toto bolestivé onemocnění ústní dutiny se bohužel často nevyhne ani těm, kteří mají Kristova léta již dávno za sebou. Patříte vy sami nebo někdo z vašich blízkých mezi ty, kdo bojují s aftami na pravidelné bázi? Pak čtěte dále!
Co to vlastně ta afta je?
Afta je jakési povrchové poranění na sliznici ústní dutiny, které se může objevit jak na jazyku či dásních, tak na vnitřní straně tváří nebo v krku. Zjednodušeně lze říci, že v důsledku mnoha nejrůznějších faktorů, které si rozebereme později, dojde k odhalení nervových zakončení pod povrchem sliznice. Ta se projeví jako velmi bolestivý flíček bílé či nažloutlé barvy, jehož okraje mohou být i načervenalé. Častokrát můžeme aftu odhalit ještě dřív, než propukne v plné síle, zhruba den předtím je totiž sliznice na postiženém místě již načervenalá a o poznání citlivější než její okolí.
Mezi nejčastější projevy patří pálení a ostrá řezavá bolest v místě postižení. Tu může doprovázet také menší otok, zvýšená tvorba slin, v závažnějších případech dokonce zvýšená teplota. V případě, že se afta nachází v místě, kde dochází k intenzivnímu styku s potravou, může navíc zapříčinit odmítání potravy a tekutin, zejména u mladších dětí.
1000 a 1 příčina vzniku afty
Ačkoli afty trápí lidstvo od nepaměti, dodnes se nepodařilo prokázat, co přesně je příčinou jejich vzniku. Existují však určité spouštěcí faktory, které tvorbu aft mohou mít na svědomí. Mezi nejčastější patří různá mechanická poškození, například v důsledku čištění zubů příliš tvrdým kartáčkem, konzumace tvrdých a křupavých potravin nebo i obyčejného kousnutím se. Roli hraje také dědičnost, užívání některých léků, dlouhodobá únava, stres, snížená imunita, která přímo ovlivňuje kvalitu ústní mikroflóry, nebo třeba nedostatek vitaminů, zejména vitaminů skupiny B, železa a kyseliny listové.
Nemusíte trpět za každou cenu
Mnoho z nás má někdy tendence tyto obtíže přecházet. Vždyť jde přece jen o „malou ranku“, není to žádná zlomená noha, stačí zatnout zuby, a za chvíli bude dobře. Nebude. I drobné afty se hojí v průměru deset dní, větší často i podstatně déle. Domácích návodů, jak mírnit bolest, kterou nám afty působí, či jak urychlit jejich hojení, je bezpočet. Ne každá z babských rad však funguje tak, jak se o ní povídá. Navíc pokud si na ránu nanesete třeba med, který je vyzdvihován pro své antiseptické a zklidňující účinky, můžete si být jisti, že na místě moc dlouho nevydrží. Asi tak do doby, než poprvé polknete. A to byste se pravděpodobně umedovali.
Naštěstí dnes existují jiné, spolehlivější alternativy, které mohou v boji s bolestí a procesem hojení pomoci. Jedním z takových přípravků je zdravotnický prostředek URGO Filmogel Afty. Ten po nanesení vytvoří ochranný štít mezi aftou a okolním prostředí. Na postižené místo stačí nanést pouze tenkou vrstvičku: po zaschnutí vytvoří diskrétní film, který mírní bolest a díky svému složení vytváří vhodné prostředí pro hojení. Navíc z místa jen tak nesleze, takže se výborně hodí zejména při ochraně rány během jídla a pití. Vy tak nebudete muset čekat další dva týdny, než se opět pořádně najíte. A to už se vyplatí, nemyslíte?
Zůstaňte ve spojení